Před začátkem každé rekonstrukce je nutné provést audit – průzkum současného stavu. To je výchozí bod pro to,aby následná rekonstrukce z pohledu použitého materiálu, ale i detailů byla vhodně provedena. Účinné je provést sondy do skladby střechy. Počet sond nelze paušálně určit, je to individuální pro každou střechu.

Následně je zpracována projektová dokumentace pro rekonstrukci. Kvalitně vypracovaná projektová dokumentace řeší střechu jako celek, který má svou návaznost na okolní konstrukce a detaily. Další důležitou součástí jsou pak i výpočty tepelné izolace.

Princip sanace ploché střechy je hlavně obnova statických, hydroizolačních a tepelně-technických vlastností. Vždy ale musí vycházet ze skutečného současného stavu. Nemyslitelné je opominout skutečnosti jako jsou prohnilé asfaltové pásy nebo neodtékající spády.

Jako první krok je dobré provést přeměření střešního pláště, ověření rozměrů. Při samotné realizaci pak důkladná kontrola prováděných prací a použití daných materiálů. Co se týká platné legislativy pak vyžadovat u zhotovitele certifikáty, prohlášení o shodě, doklady o ekologické likvidaci odpadů atd. Stavební deník je jen další z nezbytností, stejně jako fotodokumentace klíčových bodů rekonstrukce.

Při rekonstrukcích střech se opravdu nevyplácí zbytečně šetřit na materiálu. Co je naopak velmi důležité je, sledovat pečlivě celý proces. Střecha je považována za pátou fasádu každého domu!

Své použití pásy nacházejí zejména na střechách a na druhém místě pak na spodních stavbách. Pásy použité na spodní stavby mají nicméně mnohem delší životnost – důvodem je, že nejsou vystaveny UV záření a prudkým změnám teplot jako pásy na střechách domů.

Ač se těmto pásům říká asfaltové, ve skutečnosti jsou vyrobeny ze směsí asfaltu, plnidel a případně modifikačních přísad. V případě podkladních pásů plnidla nepřesahují 40% hmotnosti, u vrchních pásů je to pak 30% hmotnosti. Vrchní pásy navíc vždy obsahují ochranný posyp proti UV záření, který je tvořen z drcené břidlice nebo z drceného čediče.

Asfaltové pásy dělíme na:

- oxidované – vyrobeny z asfaltu a neobsahují modifikační přísady. Nevýhodou takového asfaltového pásu je, že v čase probíhá jeho oxidační proces, kdy se stává časem tvrdší a křehčí zároveň. Průměrná životnost těchto pásů činí cca 5-20 let.

 - plastomerické – s přísadou polymerů plastů nejčastěji několika ataktických polypropylenů (APP). Přísady takového typu a tedy bez oxidace výrazně zvyšují bod měknutí, dodávají asfaltu vysokou přilnavost a díky nim asfaltové pásy nepodléhají stárnutí tak rychle. Životnost pásů na střechách je až 50 let.

- elastomerické – s přísadou polymeru styren-butadien-styren (SBS). Tento polymer propůjčuje pásům tzv. tvarovou paměť, což je schopnost vrácení se do původního tvaru po skončení síly působící změnu tvaru. Elastomery dále propůjčují asfaltu vyšší přilnavost, vyšší odolnost proti stárnutí a zvyšují jeho bod měknutí, ovšem v měnší míře než APP. Tento druh asfaltových pásů je ve střední Evropy nejvíce upřednostňován především pro jeho vysokou odolnost proti vzniku trhlin způsobených mrazem. Životnost těchto pásů je 20 až 50 let.

Dalším důležitým aspektem u hydroizolačních pásů je tloušťka. Pásy jsou vyráběny v tloušťkách 1,5 mm až 5,5mm. Síla pásů by měla být v  milimetrech, nebo desetinách milimetru uvedena na obalu každé role.

Dále pak výrobce označuje jednotlivé role písmeny a to takto:
A – vložka je pouze nasycená asfaltem, nemá krycí vrstvu
R – vložka má oboustrannou vrstvu asfaltové směsi a to do tloušťky 1 mm
S – vložka má oboustrannou vrstvu asfaltové směsi a to nad 1 mm

Oblasti použití asfaltových hydroizolačních pásů je široká. Nutné je ale vždy brát zřetel k celému systému použité hdyroizolační vrstvy, dále pak k místu, kde budou pásy používány a také k životnosti, kterou od pásů očekáváme.

Ministr Tomáš Chalupa (ODS) ve středu uvedl, že v programu chybí téměř osm miliard korun. Zrušením podpory veřejným stavbám přijdou obce o očekávanou podporu kolem čtyř miliard, řekl dnes novinářům po jednání rady SMO v Caparticích na Domažlicku místopředseda za statutární města Dan Jiránek. 
 

„Už neuděláme nic s tím, že byly zastaveny prostředky pro veřejné budovy, ale požadujeme okamžité jednání,“ konstatoval. Obcím se nelíbí, že přijdou o peníze, přitom jejich projekty byly zpracované kvalitně a stály obecní kasy nemalé peníze. 

Rada SMO proto podle dnešního rozhodnutí požaduje, aby se na jejich projekty zateplování veřejných budov vyčlenily prostředky právě z Operačního programu životní prostředí a aby se co nejdříve vypsala příslušná výzva. „Pokud se náhodou stane, že z prodeje povolenek přece jen zbudou nějaké peníze, požadujeme, aby tyto prostředky navíc byly vyhrazeny výlučně pro obce, které se přihlásily do výzvy, splnily podmínky, zaplatily za žádosti a teď žádné peníze nedostanou,“ dodal Jiránek. Ministr by se měl podle něj co nejdříve sejít se zástupci SMO a podmínky obcí projednat. 

8-mi miliardový schodek v programu chce ministerstvo řešit mimo jiné právě tím, že přestane poskytovat dotace veřejným budovám. „Velmi mne mrzí, že města a obce nedostanou podporu, nicméně mají na rozdíl od soukromých žadatelů další možnosti, jak žádat o příspěvek,“ řekl ve středu Chalupa. Obce proto požadují, aby se přesunuly peníze v Operačním programu životní prostředí. 

V programu Zelená úsporám bylo zatím schváleno téměř 37.500 žádostí, dalších skoro 25.000 žádostí je úplných a před schválením. Více než 16.600 žádostí je neúplných a žadatelé budou muset dokumentaci doplnit. Celkem ministerstvo eviduje 79.093 žádostí o dotace Zelená úsporám. 

Zatím byla žadatelům proplacena částka 4,28 miliardy korun. Program byl zahájen v dubnu 2009 a je určen na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie v obytných domech. Podpora se poskytuje formou nenárokové dotace. Ministerstvo příjem žádostí o dotaci kvůli jejich vysokému počtu pozastavilo loni v říjnu. Původně plánovalo, že tato přestávka potrvá do konce ledna. Peníze na program Zelená úsporám získává Česko prodejem emisních jednotek.

Před započetím každé rekonstrukce je důležité provést kvalitní průzkum dané konstrukce. Zjištění stavu střešního pláště je důležité nejen z hlediska rozměrů, ale i z pohledu řešení jednotlivých detailů a návazností na další konstrukce a z důvodu zjištění skutečného stavu střechy. Při návrhu sanace se projektant nespokojí s pouhými informacemi o zatékání od majitele/uživatele prostor pod střechou a v lepším případě s původní projektovou dokumentací. Na většině stavbách docházelo ke změnám oproti projektům a ty již nikam nejsou zaznamenávány. Pro zjištění skutečné skladby konstrukce je nutné provést na příslušných místech a v potřebném rozsahu sondy, kterými se ověří jak existence jednotlivých vrstev, tak jejich technický a vlhkostní stav. Při průzkumech je nutné postupovat případ od případu, nelze paušalizovat počet a umístění sond.

V návaznosti na dobrý stavebně technický průzkum střešního pláště je nutné zpracovat projektovou dokumentaci pro jeho sanaci. Dobrá projektová dokumentace řeší střechu jako celek, který navazuje na okolní konstrukce, který má s celým domem specifické souvislosti a podrobně popisuje všechny potřebné detaily. Zároveň dokládá výchozí stav a jeho zhodnocení. Návrh nových vrstev střešního pláště je podpořen nejen dlouholetými zkušenostmi, ale i výpočty dokladujícími splnění např. tepelně technických požadavků, řešícími statické problémy, atd. Rekonstrukce musí být již od návrhu zpracována smysluplně a za dodržení normových a technologických požadavků a v neposlední řadě musí být realizovatelná. Používané materiály by měly být kvalitní, dlouhodobě ověřené a měly by být dodávány se všemi systémovými produkty a doplňky.

Základním kamenem vlastní rekonstrukce ploché střechy je především obnovení jejích statických, hydroizolačních a tepelně technických vlastností. Přesný návrh musí vycházet ze skutečného stavu střechy. Důležité pak je i nevnášet do střešního pláště složité a dokonale neopracovatelné detaily, jako je umístění vpusti v rohu u strojovny ve vzdálenosti několika centimetrů od svislých stěn nebo kotvení různých stožárů a antén do střešního pláště, když je lze kotvit do stěn střešních nástaveb.

Před zahájením prací je dobré provést doměření střešního pláště, příp. rozměry ověřit a zkontrolovat. Zároveň je důležité řádně projít projektovou dokumentaci, zhodnotit z hlediska provádění všechny navrhované možnosti a případné nejasnosti řešit dříve než dojde ke zbytečným dohadům.

Při provádění musí být dodržovány všechny technologické požadavky, nesmí docházet k poškozování již zhotovených vrstev navazujícími stavebními procesy a především nesmí docházet k přetěžování stavebních konstrukcí naváženým nebo skladovaným materiálem. Při demontážích a bouracích pracích je potřeba dodržovat limity z hlediska hluku a prašnosti.

U rekonstrukcí se často při vlastní práci vyskytnou specifické problémy, které nebyly, a mnohdy ani nemohly být, řešeny v projektové dokumentaci a proto je důležité o nich informovat zpracovatele dokumentace a domluvit s ním další postup práce nebo potřebné úpravy.

Při rekonstrukcích plochých střech se v žádném případě nevyplácí zbytečně šetřit na kvalitních materiálech a naopak je velice prospěšné se o celý proces rekonstrukce zajímat a sledovat jej. Střecha považována za pátou fasád každého objektu a nelze jí jen tak vyměnit za novou.